Tipy: Hoi An – staré přístavní město, ze kterého neodjedete s prázdnou

Každý večer se v ulicích historického centra Hoi Anu rozzáří stovky, ne-li tisíce barevných lampiónů a zahalí město do romantické atmosféry.

Lampióny Hoi An zdobily již v dobách, kdy bylo město jedním z nejdůležitějších obchodních přístavů jihovýchodní Asie známý jako Faifoo. Nejedná se tedy jen o nějaký marketingový tah k nalákání turistů, jak by se mohlo zdát. Obyvatelé města totiž věřili, že lampión zavěšený na verandě domu obchodníkům přinese prosperitu a rodinám zdraví, štěstí a radost.

V hlavní roli lampióny

Tradice pořádání festivalu lampiónů o úplňku, kdy se do města sjedou lidé z okolí a posílají malé papírové lampióny s hořící svíčkou uvnitř po řece, čímž uctívají své předky, se v Hoi Anu drží již stovky let. Ale až v posledních letech není třeba čekat na daný den, jelikož místní prodejci nabízejí pouštění lampiónů po řece každou noc.

Obchůdky ověšené pestrobarevnými lampióny jsou na každém rohu a jen málokdo odolá pokušení si jeden pořídit jako suvenýr. Lampióny jsou jednoduše symbolem města.

Já jsem měla jasno a nějaký pěkný lampión jsem si chtěla přivézt domů a pověsit na strop a tak jsem během procházky starými ulicemi Hoi Anu nakoukla snad do každého obchůdku se suvenýry. Na výběr jsem měla z lampiónů různých tvarů, velikostí a hlavně barev a vzorů. V jedné z ulic jsem dokonce narazila na krámek, kde byly lampióny ručně malované. Rozhodování, který si koupit, nebylo lehké, ale nakonec jsem se nadchla pro protáhlejší tvar s moderním potiskem.

TIP: Vietnam, to je poznání, zážitky a relax. Vydejte se na zájezd do Vietnamu a navštivte malebné Hoi An na zájezdu Vietnam pro každého od 39 490 Kč na 11 dní.

Architektura ovlivněná japonskými a čínskými prvky

Procházka uličkami starého centra byla pro mě velkým zážitkem. Zajímavé barevné vjemy na mě působily na každém kroku. Jednoznačně hlavní slovo zde má hořčičně žlutá barva omšelých fasád starých kupeckých domů.

V 16.století, kdy tehdejší přístav Faifoo prožíval svou velkou slávu, bydleli v těchto domech čínští a japonští obchodníci. Na řece Thu Bon kotvily portugalské, holandské a francouzské lodě a do Evropy odtud putoval porcelán, papír, hedvábí nebo třeba čaj. Řeka se ale během pravidelných záplav postupně zanesla a na konci 19. století musel být zámořský obchod přemístěn do nedalekého Danangu. Ovšem tradiční předkoloniální ráz města, poznamenaný čínskými, japonskými a francouzskými vlivy, se dochoval dodnes.

Několik starých kupeckých domů stále obývají rodiny, jejichž předci se na slávě Hoi Anu podíleli. Do jednoho takového domu jsem mohla nahlédnout a nestačila žasnout – jako by se zde zastavil čas. Interiér domu byl vybaven tmavým čínským nábytkem a dekorací. Na zdech visely staré fotografie z počátku 20. století.

Ve většině bývalých kupeckých domů ale nyní sídlí obchody se suvenýry, restaurace a moderní kavárny, nabízející vynikající vietnamskou kávu. A také krejčovské salóny.

Nahlédla jsem i do bohatě zdobených čínských chrámů, které jsou v centru rozesety a prošla se po zdobeném Japonském zastřešeném mostě z konce 16. století. Tento most rozděloval čínskou a japonskou obchodní čtvrť. Most je jakožto jeden ze symbolů města v permanentním obležení turistů a selfíčkářů.

Hoi An jako město švadlen

Krejčovských salónů je v Hoi Anu snad ještě více než obchodů s lampióny. Spousta zahraničních turistů sem míří proto, aby si tu nechali ušít kvalitní obleky a šaty, které by je v Evropě přišly na dvojnásobek. Zdejší švadleny jsou velmi zručné a schopné během dvou dnů ušít téměř cokoliv.

I když jsem to původně neměla v plánu a do salonu, který mi doporučila majitelka penzionu, kde jsem byla ubytovaná, jsem zašla jen omrknout nabídku, jedna ze zaměstnankyň salonu mě dokázala tak zpracovat, že jsem si najednou vybírala střih šatů a látku. Poté mi švadlena vzala míry, řekla cenu, já zaplatila zálohu a další den ráno jsem přišla na první zkoušku. Druhá zkouška mě čekala ještě týž den odpoledne. To už byly šaty prakticky hotové, jen se musely doupravit švy a vyžehlit. Nakonec jsem si tedy z Hoi Anu kromě lampiónu odvážela i na míru ušité koktejlky.