Po stopách českých odkazů v Chicagu

Oblast Chicaga byla ve 20. století třetí největší českou komunitou na světě, hned po Praze a Vídni. Od té doby sice populace Čechů výrazně klesla, i přesto je zde česká, ale i polská či slovenská kultura stále patrná. Ke konci 19. století zde Matěj Škudera otevřel český hostinec a místní čtvrt jen kousek od centra – dnes plného mrakodrapů a pojmenoval jej Pilsen. Mimo to vzniklo v okolí i dalších 9 českých kolonií. Mezi nimi byla například i Praha, která ale později vyhořela. 

 

 

Přestože přímo v Pilsen už naprostou většinu Čechů nahradila hispánská komunita, české odkazy je zde stále možné sledovat. Do čtvrti jsem se vydala nejdříve čistě kvůli jejímu názvu a zalíbilo se mi procházení se po pestrobarevných ulicích plných pouličního umění a hipsterských podniků. Dokonce se zde nachází i česká restaurace, nabízející české pokrmy. Celkově už ale převládají spíše mexické podniky. O to víc bylo mé překvapení větší, když jsem narazila najednou na Chrám sv. Víta. Tedy…na poněkud menší, ne-gotickou a graffiti ozdobenou verzi naší pražské dominanty. 

Chrám sv. Víta ale není jediným českým pozůstatkem v Chicagu. Můžeme zde najít i Dušek Thalia Hall, vestavěnou dle budovy Státní opery v Praze, sochu Karla Havlíčka Borovského nebo Dvořák park. V době největšího rozkvětu začali být Češi i veřejně aktivní, vydávali české noviny, ale také se zapojovali do politiky. A to až natolik, že ve 30. letech se stal starostou Chicaga za demokratickou stranu Čech – Antonín Čermák. Dnes najdeme kousek od Pilsen i Cermak road, ve které jsme se i ubytovali a také stejnojmennou stanici metra. Jen se nenechte zmást americkou výslovností „srmejk“. Cermak road však protíná místní Chinatown a proto českou kulturu zde nenajdeme ani v náznaku. 

 

 

 

 

Klasickou atrakcí je zde i prosklená plošina Sky Deck na mrakodrapu Sears či kostra tyranosaura Sue v The Field Museum. Pokud vás celkově zaujmou tyto atrakce, určitě doporučuji zvolit Chicago CityPass, díky kterému můžete navštívit dále i Shedd Aquarium či místní planetárium. Cenově se karta vyplatí už od návštěvy dvou budov.

Samozřejmostí je také v Chicagu ochutnat deep-dish pizzu, která se peče v hlubší pánvi, tudíž má vyšší okraj držící rajčatovou omáčku a rozpuštěný sýr – trochu jako quiche. Další klasikou je Chicago-style hot dog, jenž je typický pro hovězí párek, makovou bulku, nejrůznější nakládanou zeleninu, kyselou okurku a rajčata. Díky množství zeleniny na vrchu se mu někdy přezdívá „hot dog dragged through the garden“, tj. hot dog protažený zahradou.

 

 

Skvělým zážitkem je i samotná jízda chicagskou nadzemkou, které místní říkají „L“ (zkratka pro „elavated“, tj. vyzdvižená). Koleje vedou několik metrů nad rušnými ulicemi a vlaky jezdí velmi blízko k samotným budovám. Některé části systému jsou ale i zavedené pod zemí a přestupy tak někdy mohou být trošku dobrodružné. Obyvatelé Chicaga jsou ale na tento systém, (mimochodem po New Yorku hned druhý nejvytíženější systém v USA) velmi hrdí a považují jej za jeden z hlavních symbolů města.