ROZHOVOR: Život v Japonsku – 2. díl

Rozhovor s Janem Drápelou, který žije a pracuje v Japonsku jako turistický průvodce.

 

Honzo, jak by jsi několika větami charakterizoval Japonsko?

Jako zemi plnou bizarních kontrastů, úzkostlivě chránící si svoje jedinečné ostrovní kulturní dědictví před globalizací a “nástrahami” okolního světa. Zemi rozmanitou, hrdou a soběstačnou. Zemi, kde je kultivovaná a konzervativní společnost.  Zemi, která od ekonomického zázraku v sedmdesátých letech až po současnost dala světu například digitálky, pokémony, komiksy, postavičky Hello Kitty nebo včelku Máju, karaoke, videohry a videokazety, smajlíky, lithiové baterie a instantní nudle.

 

Z jakého důvodu jsi se rozhodl zde usadit?

Nějaký moudrý člověk kdysi někde řekl “za vším hledej ženu”… 

Co máš na Japonsku nejraději? 

Jídlo. Zrovna včera jsme se o tom s manželkou bavili. Celkově mě asijské kuchyně hrozně chutnají a ta japonská je mezi nimi na prvním místě. Japonci rádi říkají, že čím víc je jídlo na stole barevnější, tím víc je i zdravější. Podle toho potom vypadá i servírování a celková harmonie chutí. Vše je navíc vyrobeno z velmi kvalitních surovin. I na tom nejobyčejnějším bento boxu z nejbližší večerky si prostě pochutnáte.

 

Můžeš vyjmenovat rozdíly mezi naším životem a životem v zemi vycházejícího slunce, které tě nejvíc dostaly?

To bychom tu byli týden… Japonsko je tak moc jiné, úplně ve všem. Myslím si, že právě tohle dělá tu destinaci pro turisty tak atraktivní. Není moc zemí na světě s tak úplně odlišnou kulturou, zvyky, způsobem života a chování, etikety a tak dále. To se nedá popsat v pár větách, to se musí nasát přímo uprostřed dění.

Z Japonska se stala celkem populární turistická destinace, jak nás čechy japonci vnímají?

Velmi dobře. Někteří si sice stále myslí, že jsme Československo, ale s tím se určitě dá žít. Nevadí mě to. Vědí toho o Češích docela dost. Když v roce 2016 zemřela Věra Čáslavská, tak tehdy nejsledovanější japonská televize operativně zařadila v neděli v osm hodin večer tříhodinový dokument o jejím životě. Byly v něm zmapovány nejen její obrovské sportovní úspěchy, ale dokument se podrobně věnoval i životu v tehdejším Československu, včetně událostí v letech 68 nebo 89. Dokument vrcholil obdržením Řádu vycházejícího slunce, což je nejvyšší japonské vyznamenání. Čáslavskou přijal ve své rezidenci i samotný císař. Myslím, že se na ten dokument tehdy dívalo hodně Japonců od Hokaida až po Okinawu.

I další Češi jsou tu známí. Třeba Alfons Mucha, Jan Švankmajer, Bedřich Smetana. Nedávno se se mnou v šinkansenu dala do řeči jedna japonská babička. Když zjistila, že jsem z “ČEKO”, krásně mě obratem zazpívala tu známou melodii z Mé vlasti. To byl opravdu skvělej zážitek v třistakilometrové rychlosti.

Kdo z Japonců už Česko navštívil, vzpomíná jen v dobrém. Krásná příroda, milí lidé, bohatá historie, těžké, ale chutné jídlo a nejlepší pivo. Jestli nás s Japonci něco spojuje, pak je to určitě láska ke zlatavému moku.

Návštěva Japonska se může jevit jako netradiční dovolená, kromě poznávání místních památek nebo jízdy šinkansenem, co lze v zemi vycházejícího slunce zažít?

Zmínil bych hlavně přírodu. Vzhledem k tomu, že po Japonsku je ideální cestovat vlakem, si jí skutečně vychutnáte. Nekonečná rýžová políčka, horské scenérie, mohutné cedrové lesy, divoká pobřeží. Země je doslova protkána řekami a potůčky.

Za výjimečný zážitek rozhodně považuju i ubytování v rjokanu a návštěvu onsenu, neboli tradičních lázní s horkými prameny. Na tatami budete popíjet zelený čaj i spát, po lázních se budete pohybovat v jukatě, což je taková lehká forma kimona. Má to tam celé úžasnou relaxační atmosféru. Japonci si tahle jejich kulturní dědictví umějí perfektně udržovat a mají je vychytaná do každičkého detailu. V tom jsou nejlepší na světě.

 

 Ubytování v klasickém japonském rjokanu

Můžeme se na dovolenou do Japonska vydat například s dětmi, nebo zažít adrenalinovou dovolenou, atd.?

S dětmi samozřejmě ano. Japonsko je jednou ze zemí s nejnižší mírou kriminality. Bezpečně se cítíte i v obrovském Tokiu nebo Osace sami na ulici o půlnoci. Japonci jsou navíc posedlí čistotou, na ulici neuvidíte ležet papírek ani nedopalek. Stejně tak neuvidíte skoro nikde odpadkový koš. Že to nejde moc dohromady? Vítejte v Japonsku!

Pokud chcete v Japonsku zažít originální adrenalinový zážitek, doufejte, že se dočkáte menšího zemětřesení nebo tajfunu. Vzpomínám si na moje první japonské zemětřesení, to byl tehdy pořádný adrenalin. Dnes už při něm spíš jen tak přizvednu obočí. Zemětřesení prostě k Japonsku neodmyslitelně patří a Japonci jsou na ně po všech stránkách velmi dobře připravení.

 

Co pláže Japonska, lze se vydat i na tropickou dovolenou?

Jasně, krásné pláže najdete na Okinawě, nejjižnější japonské prefektuře. Je zde i výborné potápění nebo šnorchlování mezi korálovými útesy. Voda v moři je teplá deset měsíců v roce. Strávit několik dní na Okinawě může být ideální koncovkou dovolené v Japonsku. Navíc Okinawa je kulturně od Japonska dost odlišná, a tak pozorovat rozdíly po dnech strávených na hlavních ostrovech je docela zábavné. Vím o čem mluvím, na Okinawě už tři roky bydlím. 

 

 Na nejjižnějším bodu Japonska naleznete opravdu skvělé pláže

Japonská kuchyně je vyhlášená po celém světě. Co by jsi doporučil ochutnat českým cestovatelům? 

Už jsem se tady o tom vynikajícím jídle zmínil, ale jestli mám z toho rozmanitého japonského menu konkrétně něco vypíchnout, tak asi wagyu steaky z mladého býčka v restauraci typu Jakiniku, kde si tenké plátky masa grilujete sami na dřevěném uhlí. Gurmánskou výzvou by také mohla být jedovatá ryba fugu, připravená speciálně licencovaným kuchařem.

Z “klasik” potom rozhodně nevynechejte návštěvu ramen restaurace, chobotnicové kuličky takojaki nebo třeba moje oblíbené nudle jakisoba. “Povinnou” zastávkou je potom návštěva jakékoliv podniku, kde dostanete suši. V Tokiu si potom nenechejte ujít venkovní rybí tržnici Cukidži, kde ochutnáte pravděpodobně to nejlepší suši na světě.

Já s oblibou beru při zájezdech klienty do restaurace na okonomijaki, kde si  ho připravujeme a vaříme na oběd sami. Je to kulinářský zážitek z cest a hlavně si na něm zatím všichni pochutnali. Okonomijaki si potom můžete po návratu uklohnit i doma, a tak je dobré vědět jak na to.

 

Čemu se raději vyhnout?

Pokaždé se snažím vyhnout ranním přeplněným vlakům a metru v Tokiu. Doporučuju vyrazit z hotelu nejdřív o půl deváté ráno. O nic významného nepřijdete a cesta za zajímavými místy je rozhodně pohodlnější.  

Tvou prací je průvodcování menších skupin i individuálních turistů. Na co se klienti nejvíce ptají a co je zajímá? 

Do teď byl jedním z nejčastějších prvních dotazů “proč všichni ti lidé nosí roušky?” To se teď asi změní, odpověd už všichni známe. Pravidelně taky dostávám dotazy na mojí rodinu. Jestli moje malá dcerka mluví česky, jestli se mojí japonské manželce v Česku líbí, co doma vaříme a tak dále. Průvodce by měl ke všem těm zajímavostem k navštíveným místům a organizačním věcem přidat také něco “svého”. Rád proto navazuju během cest s klienty pohodový přátelský vztah a podělím se s nimi o své zážitky a zkušenosti z běžného života v Japonsku.

 

Vybavuješ si nějaké zajímavé zážitky s klienty? 

V každém zájezdu je minimálně jeden nebo i více nečekaných, řekl bych bonusových zážitků. Někdo má štěstí na tradiční šintoistickou svatbu ve svatyni, někdo na náhodné setkání čtyř gejš uprostřed staré čtvrti v Kjótu, někdo na vystoupení padesáti bubeníků před buddhistickým chrámem nebo třeba pozorování zvýšené aktivity sopky Sakuradžima na Kjúšú. V zemi taky celoročně probíhá spousta festivalů a tak sem tam na nějaký narazíme.

 

Zažil jsi nějaký zajímavý moment nebo místo pro inspiraci? 

Inspirací bývají často moji klienti. To mám na své práci asi nejraději. Nový zájezd – noví lidé – nové životní příběhy. To jsou ty zdroje inspirace. 

 

A ještě pár dotazů aktuálních pro poslední dny. Jak si myslíš že Japonci zvládají opatření ohledně koronaviru a jaké to může mít dopady na turismus?

Tak samozřejmě i Japonsko je tou pandemií zasaženo. Pro Japonce se ale život zase až tak dramaticky nezměnil. Oni jsou na katastrofy zvyklí a tak s disciplínou a kázní sobě vlastní berou situaci takovou jaká je a příliš se tím nezaobírají. Turismus to určitě postihne, to je jasné, ale odhadovat si zatím netroufám.

 

Co ty děláš v době pandemie a jak celou situaci zvládáš?

Já se především snažím vyhýbat čtení všech těch “zaručených” zpráv a prognóz ohledně té pandemie. Ty nejdůležitější informace se ke mě v dnešní digitální době stejně dostanou a to mě úplně stačí. 

Všechno, co se nám v životě přihodí, znamená novou příležitost. Beru to tedy celé jako příležitost být konečně nějakou delší dobu doma s rodinou. Malá má teď 3,5 roku, to je úžasný věk! Vážím si každého dne, kdy s ní můžu být. Konečně mám taky čas dodělat staré resty, pracujeme na baráku, zkrášlujeme zahrádku… Je ale pravda, že mě už pořádně svrbí nohy a chybí průvodcování. Na podzimní zájezdy s CK GO2 jsem připravenej, odpočatej a natěšenej už teď.

 

Máš nějaký oblíbený zájezd do Japonska nebo výlet, který by jsi mohl čtenářům doporučit?

Těžká otázka, všechny zájezdy jsou podle mě vyváženou kombinací přírody, historie, velkých měst a venkova. Určitě doporučím Velkou cestu Japonskem, na tu se pokaždé hodně těším. Kdo má na dovolenou více dní, tak asi ideální volbou je Císařský okruh Japonskem, kde navštívíte i ostrov Kjúšú, na kterém jsou unikátním zážitkem místní písečné lázně. No a logicky nemůžu nevzpomenout Okinawu, kde je opravdu krásně a ze které vás srdečně zdravím!